Jedna z mnoha dalších hádek.Opět mám slzy v očích, opět jsem utekla před problémem.

Venku prší a je bouřka.Mám ráda bouřku, i když dnes by se mi ven opravdu nechtělo.Je dusno a teplo.Počasí akorát tak na mrtvici.Myslela jsem si, že bych mohla svůj volný čas využít s Tomim, ale opět jsme se nepohodli.Možná, že jsem opravdu moc tvrdá, jenže kdybych měla s někým mluvit o tom, co ve mě je, nejspíš by mě moc dobře neposlouchal.Chtěla jsem mu ráno zavolat, ale zapoměla jsem na to.Moje chyba, že jsem nedodržela slib, když jsme tak byli dohodnuti.Bohužel jsem opět sklamala.Mrzí mě to, snad stokrát jsem se omluvila, ale nestačilo to.Moje omluva nejspíše nepostačí nikdy, i kdybych se sebevíc snažila.A ta jeho neustálá žárlivost.Jako kdyby čekal na tu nejméně v hodnou chvíli a propichoval mnou spousty jehliček dokavať mi neublíží a já nezačnu křičet.Jistě, že dělám chyby a nejen já.Ale to, jak se k sobě chováme je téměř k nevydržení.Tak moc bych si přála něčí lásku, tak abychom mohli být oba být šťastný a smát se.V hlavě se mi míhá několikset výčitek a můj pocit bezmoci se stále stupňuje.Nikdy bych nevěřila, že se k sobě dva milující lidé mohou chovat jako psi.Ech...To bylo hodně špatné přirovnání vzhledem k tomu, že jsem upír a on vlkodlak.Možná bude chyba právě v tomhle.Jsem upír, zatímco můj přítel je vlkodlak.Opravdu je mezi tím takový rozdíl?Hloupá otázka...Myslím, že je v tom docela podstatný rozdíl a né jeden.Jen bych si alespoň na maou chvíli přála, abychom si konečně začali rozumět a měli alespoň něco málo společného tak, abychom se neustále nedohadovali...